Historie lázní – Lázeňské domy
| Původní název | Nový název | Poznámka |
|---|---|---|
Hinnewiederhaus
|
dřívě objekt MNV č. 7
|
postaven r. 1834 |
Hostinský dům
|
Bezruč
|
postaven r. 1824 |
Knížecí dům
|
Budova ředitelství
|
postaven v letech |
Lázeňské domy
Z nejstarších staveb se dodnes skoro nic nedochovalo. K nim patřily malé dřevěné lázeňské kabiny, budova jídelny (salón) a Inspekční dům (v místě dnešního Obecního úřadu) stavěné v dobách, kdy velmistrem řádu byl nejmladší 16. potomek Marie Terezie, syn Maxmilián II. František, který byl současně kolínským arcibiskupem s kurfiřtským hlasovacím právem pro volbu římského krále a císaře. K budovám, které se dochovaly patří Správní dům, který nejdříve byl vystavěn (1782-1785) jako přízemní budova (dnešní Odra) a teprve později byl nadstavován (o 1. patro v r. 1827 a o 2. patro r. 1875). Nedochovaným zůstal též v sousedství vystavěný Kulečníkový dům při Maxmiliánově prameni (na místě dnešního hotelu Džbán). V letech 1796-99 je stavěn Věžový dům (přestavěn 1879 a 1918) a přízemí Panského domu (dnes Praděd), který je nadstavován v letech 1839-40 a 1872-1873.
Čtvrtstoletí napoleonských válek přineslo ve svých důsledcích určitý nastupující útlum v stavební lázeňské činnosti. Výjimku činí stavba první zděné přízemní lázeňské budovy - Koupelový dům, který je dostavěn v roce 1803. V té době je v čele řádu na krátkou dobu (1801-1804) arcivévoda Karel (mladší bratr císaře Františka II., vnuk Marie Terezie), který se proslavil především jako vojevůdce a reformátor rakouské armády. Slezská osada s lázněmi Hinewieder se po tomto u lidu oblíbeném habsburkovi (byl mu nabízen španělský trůn, který nakonec odmítl) přejmenovala z Hinewieder na Karlsbrunn - dnešní Karlovu Studánku. (Příležitost k přejmenování dalo dostavění Koupelového domu - dnešní Pošta a objevení dalšího léčivého pramene - který byl v r. 1802 nazván Karlovým pramenem). Po roce 1804 se do čela řádu dostává další bratr císaře Františka II. - arcivévoda Antonín Viktor (velmistrem 1804 - 1835). Jeho bratr, vojevůdce Karel v pozici velmistra (do r. 1804) nemohl pomýšlet na sňatek, což však bylo možné v pozdějším období, kdy se oženil a měl 7 potomků, z nichž nejmladší Vilém se rovněž v r.1863 stane velmistrem, když zdědí po otci sklon k naplňování vojenských ideálů.
Za arcivévody Antonína Viktora je v r. 1812 objeven Antonínův pramen, stavěn Hostinský dům 1824 (dnešní Bezruč), další patro přistavěno 1834, další přestavba 1863-64 a přístavba východního křídla 1894. Pruský dům vystavěn 1824 (dnešní Obecní úřad se školou) a rovněž ještě ve 3 obdobích přistavován. Honosný Knížecí dům (dnes Budova ředitelství) je stavěn v r. 1833, když jsou též, v tomto období, nadstavovány domy v samotném středu lázní.
V letech 1835-1863 za velmistra Maxmiliána III. Josefa d, Este, který též přispěl k porážkám Napoleona, je v Karlově Studánce stavěna Hudební hala, Kostel Panny Marie-Uzdravení nemocných, ke glorietu s Maxmiliánovým pramenem je přistavěn Sloupový dům. Rok 1844 je spojen s dostavbou Nového koupelového domu (dnešní Opava), který zpočátku rovněž v přízemním zděném patře sloužil k podávání koupelí, teprve později byl dřevěnou nadstavbou zvýšen o další 2 patra pokojů pro lázeňské hosty. V letech 1842-44 byl v místech dnešních Letních lázní zbudován Dělnický dům, který však byl po 50 letech zbořen a ustoupil prostorem k stavbě moderní budovy Letních lázní - Kurhaus - Kurbahn s novou moderní technologií k procedurám a uzavřenou halou ke korsování.
V roce 1862 je objeven další léčivý pramen - Vilémův, který je přiveden v roce 1864 do nově postaveného Pitného pavilonu. Přístup k tomuto léčivému pramenu probíhá již za arcivévody Wilhelma (velmistrem 1863 - 1894), který je synem arcivévody vojevůdce Karla, po němž lázně obdržely své jméno. Arcivévoda Vilém dává opět velký impuls k budování lázní. Vedle zmíněného Vilémova pramene s pitným dosavadním pavilonem jsou to stavby na rozšířené kolonádě posunující střed lázní dolů k stavbám letních sídel ve vile Wilhelm (dnešní Vlasta), vile Eugen (dnešní Šárka), vile Paula (která vyhořela v r. 1914), je rozšířen Hostinský dům (dnešní Bezruč), o východní křídlo (s balkonem směrem k Letním lázním) tak, aby byl uzavřen kolonádní prostor, před nově vybudovaným lázeňským domem - dnešními Letními lázněmi.
Poslední Habsburk na velmistrovském postu je vnuk vojevůdce Karla, arcivévoda Evžen Rakouský (1894 - 1923), který dává impuls k stavbě Lotrinského (Slezského) domu.
Hlavní lázeňská budova - Lázeňský hotel (dnešní lázeňský dům Libuše), je stavěn pod patronací P. Dr. Norberta Kleina (velmistrem 1923 - 1933) v době hospodářské krize 1928-31. Jde o stavbu na svou dobu velmi moderní a velkorysou v každém směru.
